Rosmarinus
Rosmarinus
(rozmarýnka) se kdysi používala k ozdobě svatebních šatů, než ji nahradila myrta. Je to jedna z nejstarších květin, o které se zmiňuje už Ovidius. Ke konci léta se objeví na starších větvích modravě narůžovělé květy. Rozmarýnka vyžaduje zásadně slunné stanoviště a u nás nepřezimuje venku. Přezimovat ale může i ve velmi chladném pokoji, kde teploty neklesnou pod bod mrazu. Během vegetace vydatně zaléváme, v zimě jen tak, aby rostlina neuschla. Starší rostliny přesazujeme jednou za tři roky, někdy i později, mladé každý rok vždy v období od března do května. Použujeme drnovku, pařeništní zeminu nebo kompost, máčenou rašelinu a trochu písku. Starším rostlinám občas seřízneme v předjaří nejsilnější výhony, aby byly tvarově stejnoměrné. Množí se snadno řízkováním. Na jaře stačí zapíchnout do písčité vřesovky několik řízků a přikrýt je skleničkami, pod kterými brzy zakoření. Potom je sázíme do maličkých květináčků a přes léto je pěstujeme na okně.
